Mezinárodní vztahy

Přijímací zkouška je jednokolová:

1. oborově zaměřený test ověřující znalosti mezinárodních vztahů (max. 70 bodů)
2. esej ověřující znalosti mezinárodních vztahů (max. 30 bodů)

Oborově zaměřený test zahrnuje otázky z hlavních oblastí mezinárodních vztahů (mj. bezpečnost, ekonomika, evropská integrace a mezinárodní instituce). Otázky se týkají oborově specifických znalostí (např. teorie a metodologie), širších politologicky relevantních reálií i politických aktualit.

Cílem akademického eseje je posoudit, do jaké míry je uchazeč schopen představit koherentní, věcně podložený rozbor a argument ohledně podstatné otázky mezinárodní politiky. Při hodnocení se klade důraz na dvě kritéria.

1. Prvním hodnotícím kritériem je věcná správnost argumentace a její podloženost relevantními a správnými fakty a vazbami na diskuse a poznatky oboru Mezinárodní vztahy.
2. Druhým hodnotícím kritériem je prokázaná schopnost formulovat argument, identifikovat jádro diskutovaného problému a prezentovat písemnou formou jasně a konzistentně konkrétní tezi.

Obě hodnotící kritéria mají stejnou váhu (50 %), v každém je možno získat 0-15 bodů. Doporučený rozsah odpovědi je 400-600 slov. Odchylka od tohoto doporučení je možná a není sama o sobě penalizována, pokud je z hlediska výše uvedených hodnotících kritérií vhodná.

Pro hodnocení jsou uplatňována následující bodová rozmezí:

Kritérium 1:

0-3 body: Esej obsahuje věcné a faktické chyby, případně v něm chybějí relevantní fakta. Chybí v něm vazba na oborové diskuse v Mezinárodních vztazích.

4-7 bodů: Esej obsahuje některé věcné a faktické nepřesnosti a nedostatečně pracuje s relevantními fakty. Spíše slabá je vazba na oborové diskuse v Mezinárodních vztazích.

8-11 bodů: Esej je věcně a fakticky spíše přesný, z větší části je opřený o relevantní fakta, s vazbou na oborové diskuse v Mezinárodních vztazích.

12-15 bodů: Esej je věcně a fakticky přesný, je podložený relevantními fakty, s přesvědčivou, robustní vazbou na oborové diskuse v Mezinárodních vztazích.

Kritérium 2:

0-3 body: Eseji chybí formulace vlastního argumentu, identifikace jádra problému je nesprávná, prezentace je nekonzistentní.

4-7 bodů: Eseji částečně chybí formulace vlastního argumentu, spíše nesprávná je identifikace jádra problému. Prezentace je převážně nekonzistentní.

8-11 bodů: Formulace argumentu eseje a identifikace jádra problému je spíše přesvědčivá, až na výjimky je prezentace konzistentní.

12-15 bodů: Formulace argumentu eseje a identifikace jádra problému je jasná a přesvědčivá, prezentace je vysoce konzistentní.

Přijati jsou uchazeči s nejvyšším dosaženým počtem bodů. Hranici pro přijetí určí děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů, kteří podali přihlášku a kapacitním možnostem fakulty.

U absolventů bakalářského studia, kteří ukončili bakalářské studium v roce 2026/2027 na FSV UK a hlásí se ke studiu na rok 2027/2028 na navazující magisterské studium, upustí děkan FSV na základě jejich žádosti od přijímací zkoušky, pokud splnili následující podmínky:

U absolventů bakalářského studijního programu Politologie a mezinárodní vztahy (B0312A200008), kteří ve studiu studijního programu Politologie a mezinárodní vztahy  (B0312A200008) dosáhli studijního průměru 1,50 a lepšího, může děkan FSV na základě jejich žádosti upustit od přijímací zkoušky, studijní průměr se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Studijní průměr je počítán ze všech ukončených semestrů (včetně ZS 2026) dle Studijního a zkušebního řádu UK.

Elektronickou žádost je možné podat v termínu 1. 3. 2027 až 20. 4. 2027.

Uchazečům doporučujeme pracovat s některými z široce užívaných knih a učebních textů vztahujících se k oboru Mezinárodní vztahy. Může se jednat například o texty:

• Obecná problematika mezinárodních vztahů

BAYLIS, JOHN, STEVE SMITH, AND PATRICIA OWENS, Eds. (2022). The Globalisation of World Politics: An Introduction to International Relations. 9th edition. Oxford: Oxford University Press.

DEVETAK, RICHARD, MCCARTHY, DANIEL. R. (EDS.). (2024). An Introduction to International Relations. 4th edition. Cambridge: Cambridge University Press.

STEVEN C. ROACH, MARTIN GRIFFITHS, TERRY O’CALLAGHAN (2014). International Relations: The Key Concepts. London, New York: Routledge.

DRULÁK, PETR (2003) Teorie mezinárodních vztahů, Praha: Portál.

• Dějiny mezinárodních vztahů

KENNEDY, PAUL. (1989) The Rise and Fall of the Great Powers. 1st ed. New York: Vintage.

NÁLEVKA, VLADIMÍR (2000) Světová politika ve 20. století I a II, Praha: Aleš Skřivan

LUNDESTAD, GEIR. (2005) The United States and Western Europe since 1945: From “Empire” by Invitation to Transatlantic Drift. Oxford University Press.

• Evropská integrace a mezinárodní organizace

HIX SIMON HOYLAND, BJORN (2022) The Political System of the European Union. BASINGSTOKE: PALGRAVE MACMILLAN

MCCORMICK, JOHN. (2025) European Union: A Concise Introduction. 9th edition. London: Bloomsbury Publishing.

RITTBERGER, VOLKER, BERNHARD ZANGL, and ANDREAS KRUCK. (2019) International Organization: Polity, Politics and Policies. 3rd edition. Basingstoke: Palgrave Macmillan.

• Mezinárodní bezpečnost a mezinárodní ekonomické vztahy

COLLINS, ALAN, Ed. (2025) Contemporary Security Studies.7th edition. Oxford: Oxford University Press.

HANNAH, ERIN, RAVENHILL, JOHN, Ed. (2024) Global Political Economy. 7th edition. Oxford: Oxford University Press.

WAISOVÁ, ŠÁRKA (2011) Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.