Politologie

U přijímací zkoušky je třeba komisi předložit vlastní seznam prostudované literatury obsahující především okruh problémů, na něž se uchazeč hodlá v rámci magisterského studia tohoto studijního programu zaměřit. Tento seznam literatury bude předmětem diskuse v průběhu přijímacího řízení (viz bod 3 ústního přijímacího řízení). Seznam může zahrnovat odborné knihy a odborné články publikované v recenzovaných časopisech. Doporučený počet záznamů je 10 – 15.

Ústní pohovor je hodnocen max. 100 body a je tvořen třemi tematickými okruhy:

• V první části ústního přijímacího řízení má uchazeč formou odpovědí na otázky členů komise prokázat své znalosti oboru politologie na úrovni znalostí bakalářského stupně studia včetně teoretických základů oboru. (max. 15 bodů)
• Druhá část pohovoru se zaměří na motivaci uchazeče ke studiu programu politologie na FSV UK. K této prezentaci vlastního zájmu může uchazeč využít svých dosavadních odborných prací (včetně bakalářské práce, pokud se tato tematicky vyjadřuje k budoucí studijní orientaci uchazeče). (max. 15 bodů)
• V třetí části pohovoru komise vybere dvě publikace ze seznamu odborné politologické literatury vypracovaného uchazečem a předloženého komisi. Předložený seznam literatury by měl vyjadřovat a doložit specifický zájem uchazeče o obor. Nejedná se tedy o seznam veškeré literatury, s níž se uchazeč v předchozích letech studia seznámil, ale pouze o výběr textů, který umožní komisi učinit si konkrétní představu o profesních, oborově zaměřených zájmech uchazeče. Komise hodnotí schopnost uchazeče:
  • vymezit stěžejní myšlenky práce (max. 15 bodů)
  • interpretovat metodologický přístup autora, resp. autorů textu a uvést základní charakteristiky daného přístupu a jeho relevantnost s ohledem na sledovanou problematiku (max. 35 bodů)
  • zařadit zvolený text do širšího kontextu politologické analýzy (max. 20 bodů).

Maximální počet bodů za třetí část pohovoru je 70 bodů.

Přijati jsou uchazeči s nejvyšším dosaženým počtem bodů. Hranici pro přijetí určí děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů, kteří podali přihlášku a kapacitním možnostem fakulty.

U absolventů bakalářského studia, kteří ukončili bakalářské studium v roce akademickém 2026/2027 na FSV UK a hlásí se ke studiu na rok 2027/2028 na navazující magisterské studium, upustí děkan FSV na základě jejich žádosti od přijímací zkoušky, pokud splní následující podmínky:

U absolventů bakalářského studijního programu:

B0312A200008 Politologie a mezinárodní vztahy,  B0312A200009 Politologie a veřejná politika, B0314A250004 Sociologie a sociální politika, B0314A250005: Sociologie – specializace Sociální antropologie, B0314A250005 Sociologie – specializace Studia současných společností, B0312A200011 Teritoriální studia, B0312A200012: Česko-německá studia, B0311A050017 Ekonomie a finance a B0321A180005 Komunikační studia se specializacemi,

může děkan na základě jejich elektronické žádosti upustit od přijímací zkoušky, jestliže při studiu daného programu dosáhli studijního průměru do 1,70 včetně, zaokrouhluje se na dvě desetinná místa. Studijní průměr je počítán ze všech ukončených semestrů (včetně ZS 2026) dle Studijního a zkušebního řádu UK.

Elektronickou žádost je možné podat v termínu 1. 3. 2027 až 20. 4. 2027.

Uvedený stručný přehled je pouze orientační, ale u přijímacího řízení ti jistě pomůže.

• ARON, R. (1993). Demokracie a totalitarismus. Vyd. 2. Brno: Atlantis. 218 s.
  
• BALÍK, S.; HLOUŠEK, V.; HOLZER, J.; ŠEDO, J. (2003). Politický systém českých zemí 1848-1989. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav. 180 s.
• Beneš, V, Císař, O., Drulák, P. (2019). Výzkum politiky a jeho epistemologické, metodologické a normativní souvislosti. In Metodologie výzkumu politiky, Beneš, V., Drulák, P. (eds.). Praha: SLON, pp. 19-39. 
• BRUNCLÍK, m. (2020). Úřednické kabinety v Evropě. Books and Pipes. CABADA, L.; DVOŘÁKOVÁ, V. a kol. (2004). Komparace politických systémů III. Vyd. 2., přeprac. Praha: Oeconomica. 330 s.
• DEBRE, M.J. a L. MORGENBESSER. Out of the shadows: autocratic regimes, election observation and legitimation. Contemporary Politics. 2017, 23(3), 328-347. DOI: 10.1080/13569775.2017.1304318. ISSN 14693631.
• DIAMOND, Larry. Thinking About Hybrid Regimes. Journal of Democracy. 2002, 13(2), 21-35. ISSN 10455736.
• Foucher, M. (2002): Evropská republika. Historicko-geografický pohled. Barrister and Principal, Brno. 
• Fagan, Adam, a Petr Kopecký. 2017. The Routledge Handbook of East European Politics. London: Routledge. 
• KUBÁT, M; BRUNCLÍK, M. (2017). Kdo vládne Česku? Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry. Barrister and Principal 
  
• KYSELA, J. (2004). Dvoukomorové systémy. Praha: Eurolex Bohemia.
  
• MLEJNEK, J. a kol. (2010). Smíšené volební systémy a většinotvorné modifikace systémů poměrných. Vyd. 1. Praha: Karolinum. 190 s.
  
• NOVÁK, M.; LEBEDA, T. a kol. (2004). Volební a stranické systémy: ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 488 s.
• NOVÁK, M.  a kol. (2023), Úvod do studia politiky. SLON – Studijní texty. 3. vydání.
  
• ŘÍCHOVÁ, B. (2000). Přehled moderních politologických teorií. 1. vydání, resp. další vydání. Praha: Portál. 304 s.
  
• SARTORI, G. (1993). Teória demokracie. Vyd. 1. Bratislava: Archa. 512 s.
  
• SARTORI, G. (2001). Srovnávací ústavní inženýrství: zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství. 238 s.
  
• SARTORI, G. (2005). Strany a stranické systémy. Vyd. 1. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). 468 s.